Kdyby si každý z nás ráno povinně zaonanoval, bylo by na světě rázem mnohem lehčeji. Hormonální frustrace by zmizely, testosteron by nepoletoval ve vzduchu jako biologická zbraň a lidi by neměli v zácpě aspoň takový nervy. V této letní době jsem se vůbec rozhodl příliš nevycházet, protože holky na ulicích proudí v takových modelech, které dokáží člověka vyřadit z provozu na dlouhé hodiny. Ta věčná otázka je pořád tady. Jak poznáte, že my chlapi stojíme jen o sex a ne o žádný vztah. Ten dotaz jsem slyšel už tolikrát, jako desky od The Kooks.
Podle čeho si vybíráte chlapa na ulici? Rozhodně ne podle toho, jestli má charakterově blízko ke hraní s dětma. Vaše pokojíčky byly v mládí polepené klukama z Backstreet Boys a dnešní jsou zase vyplakátované chudokrevným Robertem Pattisonem, i když toho já osobně teda opravdu nechápu. Tak velkou hlavu měl snad jenom Churchill. Stejně tak my muži fungujeme nejdřív na první signální. Kdo by se zahazoval s holkou, která se mu nelíbí? Byl by to logický nesmysl. Víte to stejně jako já, jinak by každá druhá neměla v profilu na Facebooku fotku ve spodním prádle s komentářem „Jejky“.
Pokud se s někým seznamujete, pak vězte že nám jde v prvním případě vždycky o sex. Ať už vám to připadá zvrácené nebo ne, tak to prostě funguje. Líbíte se nám a v mozku máme nakódováno útočit a rozsévat za každou cenu. Zejména když je vám dvacet a hormony s vámi smýkají jako Ari Vatanen se svojí Toyotou na rallye Šumava. Je to první co nás napadne, ale nemůžeme to přiznat. Taková jsou pravidla. Když se přiznáme, budeme za uchyláky, proto je lepší přistoupit na konverzační onanie, které jistě všichni dobře znáte. „Ahoj, jak se máš, co děláš, vážně, to je báječný.“
Stejně jako my, víte že vztah, který nefunguje v posteli nefunguje ani mimo ni. Vždycky to tak bylo a vždy to tak bude. Nekompatibilní jedinci k sobě nepatří a vyjma sňatků z rozumu to nelze změnit. A pokaždé nám to taky s každým nevyjde. Kolikrát už jste skončily ve spárech někoho, kdo byl v posteli naprosto nemožný? A přitom to byl třeba zrovna fajn člověk. A zůstaly jste s ním? Proč se do baru vypravujete jako Ludvík XVI, protože chcete, aby vás nikdo neobtěžoval?
To, jestli se necháte zatáhnout do postele je vždycky jenom na vás. Ať už za to může alkohol nebo verbální znalosti lovce, není to vaše pochybení a základní lidská přitažlivost jednoduše funguje. A ve chvíli, kdy skončíte v náručí toho, který když vám dá pusu, podlomí se vám vanilky, svět se pro vás změní. Ale i potom to pořád ještě není vyhrané, protože je potřeba, aby se zlomilo něco i na druhý straně. V dnešní době, kdy každá druhá holka díky doplňkům vypadá perfektně je poměrně těžké udržet si osobitost a přitažlivost pro toho druhého. Konkurence v tomto směru je dravější než Google.
Jestli vás chceme jenom do postele nebo plánujeme něco víc nepoznáte. Nejde to. Abychom totiž mohli někoho začít chtít, musíme ho poznat. Nejen zjistit, jestli to klape v sexu, ale i v ostatních věcech a jedna bez druhé fungovat nemohou. Nemyslím si, že milovat se s někým druhým je za každou cenu pochybení. Záleží na přístupu k věci a určité osobní zodpovědnosti. A té se musíme naučit každý sám.
Naštěstí stárneme a společně s každým novým křížkem na hrbu nám přibydou i zkušenosti, rozhled, charisma a rozum. A i my muži postupem času zjistíme, že osouložit celou planetu je prostě nad naše síly a budeme chtít něco víc než jenom matraci na jednu noc. Ta chvíle pro každého přijde někdy jindy a nedá se to naplánovat, poznat nebo odhadnout. Možná protoje láska tak dokonalá, protože když se konečně objeví, budou vám všechny ostatní věci, které se staly v minulosti, úplně jedno. Protože už na nich nebude vůbec záležet.
Nedávno jsem potkal jednu holku. Byla nádherná. Prostě kus. Nechtěl jsem se s ní dát do řeči, nechtěl jsem s ní spát, věděl jsem že to nemá smysl. Ale chtěl jsem jí potěšit. Řekl jsem jí, že jí to moc sluší. Poslala mě do prdele… A pak se divte, že si svoje osobní představy necháváme od cesty.
Článek vyšel v srpnové Juicy a najdete mě tam mezi těma kočkama každý měsíc.